O mně
Na začátku většiny mých snů, které se staly skutečností, stála téměř vždy stejná věta, jen ji pronášel jiný člověk. Dnes když slyším "tohle se ještě nikomu nepovedlo, to nebude fungovat" mé srdce poskočí vzrušením, po tváři se mi rozlije zářivý úsměv a já vím, že to je přesně ta cesta, kterou půjdu. Mou vášní je podporovat ty, kteří také vědí, že bez snílků a hledačů, by lidstvo možná dodnes svítilo loučemi. Ty, které ani série neúspěchů neodradí od dalších pokusů. Ty, kteří mají odvahu jít neprošlapanými cestami.

Narodila jsem se v době, kdy motivační literatura nebyla tolik v kurzu jako dnes. I když, našli by se tací, kteří by protestovali. Dobře, budu tedy korektní. Motivační literatura byla v kurzu, ovšem ideologické spisy by mě nenadchly a v naší rodině je nikdo nevlastnil, ač všichni měli velké knihovny, které mě fascinovaly. Vzpomínám si, jak jsem u babičky pod peřinou četla, místo Honzíkovy cesty, fascinující román o životě Marie Curie-Sklodowské. Ta vzpomínka se mi vybavila vlastně nedávno a zpětně vidím, jak velký vliv na mě tento příběh, má první motivační kniha, vlastně měl.
Vystudovala jsem farmacii. Ačkoliv to byl jeden z mých splněných snů, v lékárně jsem nakonec pracovala pouze 5 let. Z této části mého života mám řadu cenných znalostí, které využívám dodnes. Zároveň vím, že cesta k pevnému zdraví přes chemické léky nevede a vytrvale hledám a zkouším cesty jiné.
Mám handicapovanou dceru a práci s lidmi s handicapem se věnuji 12 let. Není lepší cesta jak rozvíjet svou intuici a své terapeutické dovednosti, než pracovat s někým, kdo nedokáže komunikovat o svých potřebách, pocitech a jedinou zpětnou vazbou na společná sezení jsou pokroky, které přicházejí.
Velmi silně mě ovlivnilo setkání s antroposofií. Přišla do mého života právě včas na to, abych se definitivně ujistila, že nejsem blázen, když si myslím, že za tím, jak fungujeme a kdo jsme, je něco víc, než dokonale vyladěný shluk bílkovin, hormonů a neurotransmitterů, jak jsme se učili ve škole. Z této etapy jsem si do své práce přinesla schopnost nahlédnout na fungování jednotlivých článků naší bytosti a mnoho poznatků o našem těle, které doplnily ty univerzitní.
Dlouhé bylo také mé ezoterické období. S odstupem ovšem považuji řadu ezoterických pravd za novodobou církev, která supluje tu původní a podobně vede lidi k tomu, aby v každé situaci hledali chyby jen u sebe a natírali narůžovo i to, co natřeno opravdu být nemá. Řada ezoterických směrů hlásá pravdy, které od rouškou alternativy nevedou lidi k sobě, ale od sebe. Z této doby jsem si odnesla do současnosti nadšení pro karty a krystaly.
Jednou z největších výzev, jaké přede mě Vesmír postavil, byla role spoluzakladatelky a ředitelky neziskové organizace. Neměla jsem žádné zkušenosti z oblasti sociálních služeb, managementu či financí a naučila se vše za pochodu. Bylo pro mě fascinující sledovat, jak práce na sobě ovlivňuje celou společnost a tým. Z této doby jsem si odnesla mnoho cenných a zejména praktických poznatků o tom, jak se energetické a spirituální principy ukazují ve fungování společnosti. Potkala jsem zde ovšem také situace, které měly potenciál mě připravit o zdravý rozum i tělo. Díky této velké životní škole vím, že dokážu cokoliv, pro co se rozhodnu, když se nenechám zastavit soudy a závistí. A neméně fascinující je pro mě sledovat, jakým způsobem se společnost vyvíjí po mém odchodu a jak diametrálně jinak funguje ten samý tým, když se změní osobnost leadera.
Při své práci využívám kromě řady darů, které jsem dostala, také zkušenosti a dovednosti získané v rámci studia a praktikování řady metod práce s tělem, myslí, emocemi a tím, co je za tím. V rámci svých sezení vždy následuji energii procesu a tvořím je na míru potřebám svých klientů.
Jak pracuji
Na tomto místě snahu o minimalismus vytlačila má vášeň pro storytelling a tak, pokud jste minimalista, podívejte se na mé reference a dál číst nemusíte, pokud Vás zajímají story, srolujte o kousek níže.
Kazuistika
Klientka řešila fungování svého placeného klubu. Popisovala mi, kolik v něm má členů a jak se o něj stará. A také se podělila o myšlenku vždy po jednom roce, tedy jedné sezóně, klub prostě rozpustit, protože je určený začátečníkům a pak otevřít nový s jinými členy. Pozvala jsem ji k tomu, podívat se, co to bude tvořit na energetické rovině. Co se ukázalo?
Jaká se ukazovala možná řešení z hlediska principů, které při své práci používám?
1. Mít dva kluby - začátečnický a pokročilý, tady jde ovšem o dvojnásobnou investici časovou a energetickou.
2. Z obsahu začátečnického klubu vytvořit online kurz s její podporou, který samozřejmě nepoběží celý rok a může si ho koupit kdokoliv a ihned, či po jeho absolvování, se zapojit do placené skupiny. Tato varianta přinese jednak příjem z kurzu a jednak nadále příjem z placené skupiny při cca o 50% vyšší časové a energetické investici.
3. Z obsahu začátečnického klubu vytvořit lekce ve skupině, do které přichází i nováčci, aby měli možnost nastudovat si základy - tady se v případě dotazů k základům již zapojuje komunita, která do určité míry supluje časovou a energetickou investici klientky. Klub tím získá vyšší hodnotu (tedy pro nové členy zvýšíme cenu), jeho energie stále poroste, žádná investice se neztratí a příjem také poroste při o cca 25% vyšší energetické a časové investici.
Podobným způsobem jsem bez jakýchkoliv manažerských znalostí a studia literatury vybudovala z nuly společnost s ročním rozpočtem 17 milionů, 33 zaměstnanci a desítkami spokojených klientů. Principy, které jsem uplatňovala při tvorbě týmu zcela intuitivně, dnes popisuje rozvíjející se obor nazvaný happiness management. Má zjištění ze studia energetických důvodů dynamiky obměny týmu velmi korespondují s principy popsanými v knize Zrození kmenového vůdce. Řízení společnosti v krizovém období se zcela shodovala s návody z knihy o krizovém managementu, kterou jsem nečetla, ovšem měla jsem v posledních letech jako supervizora řízení, protřelého manažera, který, na rozdíl ode mně, návody četl. Z našich společných sezení zpravidla odcházel se slovy - ta intuice, to je zajímavá věc.